Sofia jde na první zkoušku svatebních šatů k Marion...
Zkouška proběhla v pohodě a Sofia je nadšená.Marion nezklamala její očekávání.Ty šaty jsou nádherné už nyní.
Sofii se líbí přístup a profesionální jednání i jaké služby a pozornosti Marion a její salon nabízí.Sofia: ,,Nechtěla by jste se mnou někdy povečeřet,Marion?"
Marion: ,,Ano,ráda." - co také na to říct?!
Sofia: ,,Tak prima.Zítra se Vám to hodí? (Marion přikývla) Tak objednám stůl k Maxovi na šestou."
Marion: ,,Prima,tak zítra."
Sofia: ,,Bude to fajn,ráda Vás víc poznám.Jste mi moc sympatická.Tak zítra..." a odešla
NÁSLEDUJÍCÍ VEČER
Sofia: ,,Marion,můžeme si tykat?"
Marion: ,,Ano,jistě..."
Sofia: ,,Tak prima.Bude to hned takové příjemnější...Marion,pověz mi něco o sobě,prosím?"
Marion: ,,Ale co?Můj život není nijak extra zajímavý.Mám salon,který mi zabírá hodně času.Musím plnit termíny a vymýšlet nové střihy do dalších sezon."
Sofia: ,,Naopak,zní to velmi zajímavě.Můžu vědět detaily?A co muži,máš přítele?"
Marion: ,,Momentálně ne.Vlastně bych stejně neměla čas."
Sofia: ,,Aha,škoda.Jsi velmi hezká.Sympatická,milá a chytrá.Vypadá to,že se najíme bez Adama..."
Marion: je celkem překvapená.Nevěděla,že by tu měl být také?! ,,A kde je?"
Sofia: ,,V práci,jak jinak.Není to poprvé,kdy nedorazil včas.Tak si objednáme a mezi tím mi řekneš něco o své práci..."
Objednali si jídlo
Objednaly si jídlo,které je naprosto fantastické.Tato restaurace patří mezi ty nejlepší ve městě.
Sofia: ,,Sice sladké se snažím nejíst,ale dortíku neodolám.Dáš si také?"
Marion: ,,Jistě a ráda.Mají tu luxusní dezerty." Marion samotnou překvapilo,že si mají o čem povídat a za normálních okolností by si dokázala představit mít za kamarádku někoho jako je Sofia...
Konečně dorazil Adam...
Adam: ,,Dobrý večer a moc se omlouvám,že jsem dámy nechal čekat."
Sofia: ,,Nic nového...Navíc my jsme tedy nečekaly.Jsme již po jídle.Odskočím si na toaletu a můžeme si jít sednout společně někam do baru nebo tu ještě posedět..." a odešla na toaletu...
Marion se zvedla...
Marion: ,,Už půjdu.Řekni Sofii,že mě rozbolela hlava a jela jsem taxíkem domů..."
Adam: ,,Počkej... a chytnul jí rychleji než mu stačila utéct... tohle nedávám.Seděl jsem v kanceláři a odpočítával,jak dlouho Vám může zabrat večeře..."
Marion: ,,To je mi líto.Myslíš,že tohle já jsem chtěla?!Myslíš,že je mi příjemné sedět a hrát si na kamarádku s Tvou přítelkyní?!Ne,opravdu ne!"
Adam: ,,Ovšem,že vím,že Ti to není příjemné...Bohužel jsi jí padla do oka a chce se s Tebou skutečně přátelit..."
Marion: ,,Nevím,jestli to zvládnu.Pokusím se něco vymyslet a vymluvit se proč nemůžu...Už musím jít..." vyškubla se mu a spěchala pryč...
Tolik toužil se za ní rozběhnout...
La Micha & její panenky
