Marion,ačkoliv byla velmi mladá,tak se dokázala ve svém oboru prosadit a oslovit zákazníky.Ukázala Paříži i Světu,že má talent a cit pro módu.Už ve velmi nízkém věku se naučila držet jehlu a šít si pro své modelky/panenky.Nebylo proto divu,že šla studovat oděvní návrhářství a po škole se učila a pracovala vedle skutečných mistrů tohoto řemesla.Návštívila Londýn i New York,kde nějaký čas žila a pracovala a s nabitými zkušenostmi se vrátila domů do Paříže,kde otevřela svůj salón a kde má i dílnu pro své návrhy.Zaměstnává pět švadlen a jednoho střihače,zatím...
Před časem se seznámila s temperamentní a svéráznou Elloren,která obdivovala její modely.Sama vypadala jako bohyně.Elloren jí vyprávěla o Devony,jak ráda šije a navrhuje si své vlastní modely.Elloren si o své kamarádce myslí,že má talent.Proto při další návštěvě přinesla pár návrhů,které Devony tajně vzala,aby je ukázala Marion.Chtěla znát její názor.Nejprve si Marion myslela,že Elloren přehání chválou na Devony,ale po zhlédnutí skic musela uznat,že ta mladá žena nepřeháněla a její kamarádka určitý talent i jistý potenciál má.Rozhodla se zariskovat a nabídnout Devony spolupráci....
Ovšem nejprve jí musí poznat...Dnes se sešly v kavárně nedaleko od jejího salónu a byla nesmírně zvědavá na novou kolekci,kterou si pro ní Devony měla nachystat...
Nejprve si přátelsky popovídaly,než-li přejdou k pracovním záležitostem.Marion se Devony líbila.Byla přátelská,milá a otevřená možnostem.Přemýšlela jak se tato éterická žena může přátelit s někým jako Elloren.Nic ve zlém,ale Elloren na ní působila jako šelma,která vyčkává,aby mohla skočit po své kořisti.
Marion: ,,Musím se zeptat Devony.Šaty,které máte na sobě jsou Vaše práce?"
Devony: ,,Jak se to vezme.Šaty původně měli dlouhé,balónové rukávy a sukně byla také až na zem.Takový bohémský styl,bych asi řekla.Koupila jsem je v sekáči v Londýně ve výprodeji.Zaujala mě ta látka,ta se mi moc líbila.Šaty jsem si přešila podle svého gusta."
Marion: ,,Jsou moc pěkné a mají zajímavý původ."
Ještě chvíli si povídaly o různých modelech,které v minulosti Devony vyrobila.Pak se jí Marion zeptala,jestli má ty návrhy na novou kolekci,kterou jí Marion zadala.Devony přikývla a předala je Marion.
Devony se omluvila a odskočila si na toaletu...
Marion si zkontrolovala v zrcátku rtěnku a zvedla hlavu,když si všimla,kdo právě přichází...
Marion: ,,Tak tady jsi?!" a vstala,aby se s mužem pozdravila...
Paulo svým líným krokem došel k Marion.Objali se a políbil jí na tvář.
Paulo: ,,Ahoj krásko.Jak to myslíš,kde bych jako měl být?!" a lišácky se usmíval.Marion ho laškovně plácla po rameni a říká: ,,Už jsem Tě několik týdnů neviděla,začínala jsem si dělat starosti.Co tady děláš,ty přeci na vysedávání v kavárně nemáš čas?!"
Paulo: ,,To nemám,ale můj velmi dobrý přítel se právě vrátil z líbánek a on to tady má rád.Tak mu chci udělat radost.Zajímá mě,jestli je pořád tak happy (řekl to s americkým přízvukem) nebo mám volat advokátovi."
Marion se smála a praví: ,,Ty se nezměníš..."
Paulo: ,,Proč bych měl?!Mimochodem,budu potřebovat nový oblek.Budeš mít na mě čas,někdy příští týden?!"
Marion: ,,Na Tebe zlato vždycky.Přijď kdykoliv a něco vymyslíme."
Paulo: ,,Dobře.Nebudu Tě už zdržovat,hezký den krásko."
Rozloučili se a Paulo odešel ke svému stolku.Gabriel ještě nedorazil.Ohlédl se směrem k Marion a málem se polil vínem.S Marion sedí ta překrásná dívka,kterou viděl na Gabově svatbě.Moc ho zajímalo,co ty dvě spojuje.Koneckonců,může se Marion zeptat až k ní zajde si nechat ušít nový oblek...
Marion: ,,Nemohu se dočkat,až si v klidu prohlédnu Vaše nápady Devony.Už pomalu půjdu a těším se na naší případnou spolupráci.Zavolám Vám a domluvíme se na dalším postupu."
Devony: ,,Ráda jsem Vás poznala Marion.Budu se těšit."
Rozloučily se a Marion už pospíchala do své kanceláře.Byla nesmírně zvědavá...Devony se rozhodla ještě chvíli posedět.Objednala si horkou čokoládu.Nemá kam spěchat.Koneckonců s holkami se má sejít až zítra.Elloren je dnes dlouho v práci a Jessy vyspává po náročném cestování.
O pár metrů dál seděl Paulo a pozoroval odcházející Marion.Ta dívka zůstávala.Přemýšlel,že za ní zajde.Pak viděl se přibližovat prodejní květinářku a dostal nápad....
O pár metrů dál seděla Devony a přemýšlela,co by to pro ní znamenalo,kdyby Marion se rozhodla s ní pracovat.Nejspíš by musela nechat svou dosavadní práci.Elloren by měla jistě velkou radost.Ale musela by toho nechat,protože práce v salónu by jí zaměstnávala na 100% a pak,nemůže riskovat,že by Marion ohrozila svou pověstí,i když Paříž je velké město,ale i tak...zatímco si přemýšlela,přišla k ní květinářka,kterou poslal Paulo...
Devony: ,,Ne,děkuji.Nechci koupit květiny."
Květinářka se usmála a povídá jí: ,,Květiny jsou už zaplacené.Mám je jen předat i s touhle kartičkou" kde stalo "Jsi nádherná".Devony si tedy převzala květiny a zeptala se,kdo jí ty růže poslal a ona se otočila ke stolku,chtěla ukázat na muže,který tam seděl a zaplatil jí.Ale muž už byl pryč,tak jen pokrčila rameny a popřála Devony hezký den.Ta měla další věc k přemýšlení a kartičku pořád převracela v dlani.Rozhodla se,že už raději půjde domů a dá růže do vázy.Zajímalo by jí,kdo jí ty růže poslal...
Paulo se mezitím vytratil na toaletu a doufal,že až se vrátí ke stolu,bude už Devony pryč.Akorát dosedl na svou židli,když viděl přicházet Gabriela...
Paulo: ,,Nazdar chlape.Konečně zase doma?!Mám volat advokátovi nebo si pořád zamilovaný do té své holubičky?!"
Gabriel: ,,Jsi pako a pořád stejný cynik." a smál se a pak vypravoval kde všude byly,co viděli a kde se jim líbilo.
Paulo už nic neříkal,jen svého přítele pozoroval a říkal si,jestli každý chlap se začne chovat jako blázen,když se ožení nebo když se do někoho zamiluje...Pak si Paulo uvědomil,že on dnes také udělal něco bláznivého a myslí na tu vílu s rudou hřívou.Začíná už snad bláznit?!?
La Micha & její panenky
