Pozvání na večeři

 

Roman: ,,Vážně jsi žárlila,že jsem s jinou ženou?" a usmíval se

Marisol: ,,Nejsem žárlivá.Jen mě prostě urážela ta představa."

Roman: ,,Líbilo se mi,jak žárlíš." stále si jí Roman dobíral

Marisol: ,,Opakuji,že jsem nežárlila.Jen mám ráda jasno."

Roman: ,,No dobrá,tak se nerozčiluj.Mimochodem,Mia by tě ráda pozvala na večeři.Přijmeš pozvání?Byl bych rád."

Marisol: ,,Možná a co za to,když půjdu?" a přišla laškovně k němu

Roman: ,,Prosím,přijmi to pozvání."

Marisol: ,,Když,tak hezky prosíš..." a začali se líbat

O NĚKOLIK DNÍ POZDĚJI

Marisol byla nervózní a nechápala proč.Litovala,že slíbila,že na tu večeři přijde.Uvažovala i o tom,že zavolá a omluví se,ale zdálo se jí to hloupé.Prostě půjde a hotovo.

Večeři se nedalo nic vytknout.Mia je dokonalá hostitelka.Jídlo bylo jak z nejlepší restaurace.Marisol obdivovala velký dům se zahradou.Netušila,jak moc jsou bohatí.To pochopila,když Mia jí představila svého manžela Marca,zajisté že ho znala.

Po večeři a po prohlídce domu a zahrady se přesunuli do obývacího pokoje,kde bylo další pohoštění.

Marisol: ,,Mio,máte vskutku krásný dům."

Marco: ,,Však ho také zařizovala sama.Mia je nejlepší bytovou návrhářkou v Paříži.Možná jste o ní slyšela,Marisol?"

Marisol: ,,Možná ano,jak se jmenuje Vaše firma,Mio?"

Mia: ,,Devlin & spol.Původně to byla jen má firma,ale v posledních letech jsem udělala i nějaké větší organizační změny a určitý podíl má moje nevlastní dcera Tasmin."

Marisol: ,,Tak Vy máte nevlastní dceru?"

Marco: ,,Abych vám to vysvětlil Marisol,tak Tasmin je má dcera,řekněme hřích z mládí.S Miou máme dceru Melody,která dnes je u své kamarádky."

Marisol: ,,Ach tak.Plánujete další děti,jestli se smím zeptat?" netušila,jak je tohle téma pro ně citlivé

Marco: ,,Ehm...ne.Naše dcera Melody nám stačí."

Mia: ,,Vy plánujete rodinu,Marisol?"

Marisol: ,,Možná.Někdy v budoucnu.Teď rozhodně ne." a zasmála se

Roman: ,,Také myslím,že je čas."

Marco: ,,Marisol,Vy jste američanka a co Vás přivedlo sem do Paříže?" chtěl změnit téma

Marisol: ,,Obchody,jak jinak.Má rodina se už staletí věnuje výrobě luxusních šperků.To jistě víte?A rodina rozhodla,že zde se o to postarám já.Otec mi chce brzo předat celý podnik."

Mia: ,,Ano,Vaší značku známe.Myslím,že i některé šperky od Vás mám."

Marco: ,,Ano,máš drahá.Pro svou ženu chci jen to nejlepší." a políbil jí na čelo a nos

Marisol: ,,Jaký je mezi Vámi rozdíl,věkový myslím?"

Roman: ,,To není taktní se na tohle ptát,Marisol?!"

Mia: ,,V pořádku.Za ty roky,jsem si na podobné otázky zvykla.Třináct let,abych Vám odpověděla na otázku."

Marisol: ,,To je dost."

Marco: ,,Věk je jen číslo.Nezáleží na tom."

Marisol: ,,Jistě,máte pravdu.Určitě si mnozí mysleli,že jste si svého manžela vzala kvůli penězům?!"

Roman: ,,To myslíš vážně,Marisol?!"

Mia: ,,Určitě si to mnozí mysleli.Je mi to jedno.Jen my dva víme,jaká je pravda."

Marco: ,,Přesně tak miláčku.Navíc,sama jsi nezávislá a máš úspěšný podnik,který jsi postavila na nohy ještě před tím,než jsi mě poznala." a objal jí

Marisol: ,,To je hezké.Ta láska mezi Vámi.Je to vidět."

Marisol: ,,Vy máte kočky?!" všimla si jich až nyní

Mia: ,,Ano.Máme celkem tři,ale třetí bude někde v patře.Nemá ráda cizí lidi."

Marco: ,,Máte nějaká zvířata?"

Marisol: ,,Ne.Nemám je ráda.Tedy,nechápejte to špatně,ale jsem alergická na zvířecí chlupy."

Mia: ,,Ach tak..."

Marisol: ,,Mohu na toaletu?"

Mia: ,,Jistě.Pamatujete si nebo chcete doprovod?"

Marisol: ,,To není nutný,orientační smysl mám.Omluvte mně"

Roman: ,,Omlouvám se."

Mia: ,,Ty se omlouvat vůbec nemusíš."

Marco: ,,Chlapče,jestli je to žena Tvého srdce,tak to budeš mít těžký."

Roman: ,,Obvykle se takhle nechová.Tedy,ano je trochu namyšlená,ale myslím..." nestačil říct svou myšlenku,vracela se už Marisol

Marisol: ,,Děkuji Vám za pozvání a vynikající večeři.Ale už bych měla jít domů."

Roman: ,,Mohu Tě doprovodit?"

Marisol: ,,To není nutný.Zůstaň s rodinou,rozbolela mě hlava,asi migréna."

Roman byl překvapený,ale nenaléhal.Už jí tak trochu znal,že by to nemělo smysl.

Rozloučili se a Marisol odešla.Mia s Marcem pokrčili rameny a zároveň si vydechli,že je návštěva už pryč.Roman se také omluvil a šel do svého pokoje.

La Micha & její panenky