Anna: ,,Ahoj,jsem Anna Sivoriová.Omlouvám se,že jdu trochu pozdě.Soud trval o něco déle a já se musela jet domů převléknout."
Daniel: ,,Ahoj.Trochu se známe z přehlídky,která se konala v Paříži,ale pro pořádek,jsem Daniel Bennett.To nevadí,já jsem přišel trochu dřív a objednal si jídlo.Večeřela jsi?!"
Anna: ,,Ne,díky.Objednám si něco k pití.Tak Danieli,jak se Ti líbí Praha?!"
Daniel: ,,Přiletěl jsem dnes ráno a viděl jsem pouze cestu z letiště do hotelu a cestu do téhle restaurace.Kdysi dávno jsem tu byl a líbila se mi a moc.Až bude čas,tak si to tu zase projdu,ale nejdříve práce.Co Tebe vlastně zavedlo do Prahy?!"
Anna: ,,Až budeš chtít,tak tě tu můžu provést?!Práce,rodina,přátelé a mám to tu ráda."
Daniel: ,,To by bylo prima.No a kde máš papíry,myslel jsem že začneme?!"
Anna: ,,Danieli já večer nepracuji.Myslela jsem,že si dnes jen popovídáme a na smlouvy se podíváme třeba zítra,pozítří...Už jsem se na ně dívala a smlouvy se zdají být v pořádku,ovšem vždy se dá něco vylepšit.To proberem později."
Daniel: ,,Máš pravdu,práce neuteče."
O pár hodin později:
Anna: ,,No Danieli,docela hezky jsme si popovídali,ale stále mám pocit,že myslíš na něco,co tě trápí?!Jestli chceš,tak se mi svěř?!"
Daniel: ,,Já myslel,že právníci jsou nudný,ale ty jsi milá a zábavná.Vypadáš jako anděl.No...nechci otravovat..."
Anna: ,,Ále,prosím tě.Klidně se mi svěř.Neměl by jsi už pít,pitím nic nevyřešíš!"
Daniel: ,,Zase máš pravdu.Jde o ženskou...vlastně ženské...kdysi jsem jednu hrozně moc miloval,byla to modelka a seznámili jsme se při focení.Klapalo nám to a já jí požádal o ruku,souhlasila.Pár dní před svatbou mi oznámila,že se vdávat nechce a chovala se jako mrcha...Neumím si vysvětlit její chování.Najednou byla pryč..."
Anna: ,,Vídáš jí někdy?!"
Daniel: ,,Jo...v časopisech,občas.Vyhýbá se mi a já jí také..."
Anna: ,,A dál?!"
Daniel: ,,Zase modelka,zdá se,že jsou mým prokletím?!Viděl jsem ji poprvé na té přehlídce,je dost mlaďoučká a ctižádostivá,bude doktorka.Studuje totiž medicínu.Začali jsme se vídat.Problém je,že se do mě zamilovala a já nevím,co s tím?!Navíc....byl jsem její první...Když jsem jí oznámil,že odlétám za prací,řekla mi,že utíkám...A víš co?!Měla pravdu!Nezaslouží si to...."
Anna: ,,Miluješ ji?!"
Daniel: ,,Ne...já nevím...."
Anna: ,,Pojď,odvezu tě do hotelu.Už jsi opilý."
Daniel: ,,Omlouvám se...chtěl jsem zapomenout..."
Daniel: "Jsem já to ale vůl?!"
Hezký pracovní týden,
La Micha & její panenky.
Žádné komentáře:
Okomentovat