sobota 3. listopadu 2018

Vzpomínky na Barbie



Zdravím přátelé.

Na dnešek jsem si pro Vás připravila článek,na který jsem se chystala už dlouho,ale pořád nebyl čas nebo spíše ta správná nálada.Dávám si teď chvilkovou pauzu od příběhů a novou panenku,kterou bych Vám ráda představila stále ještě nemám,čekám na ni už od září a tak přicházím konečně s článkem,který nosím v hlavě už dlouho.

Je to ještě z dob,kdy jsem internet vůbec neměla a ani jsem neměla tušení,že existují nějaké sběratelské panenky.Tehdy jsem vlastnila jen "obyčejné" panenky Barbie,ale už tenkrát mě hrozně bavilo je fotit a vymýšlet si o nich příběhy atd...

Svůj první klasicky fotoaparát na film značky Nikon jsem dostala od svého dědečka(už to budou dva roky,co nám děda odešel do nebe),který moc dobře věděl jak ráda fotím,ale hlavně už mi nechtěl půjčovat pořád ten svůj.A tak jsem mohla fotit...tenkrát veškeré mé kapesné padalo právě za vyvolávání fotek.Časem jsem dostala po mámě i psací stroj,značku si už opravdu nepamatuji a ani ho už bohužel nemám,ale byl krásně červený a plně funkční.Měla jsem ohromnou radost,protože jsem konečně mohla zrealizovat své plány.

Napadlo mě,že bych mohla jakože psát "časopisy",k tomu mi pomáhal foťák a psací stroj.Vymýšlela jsem si různé povídky,příběhy,reportáže atd...Používala jsem i obrázky,které jsem si i vystřihovala z nějakého časopisu o Barbie,možná ještě takový časopis stále vychází,nevím?!V každém případě se to stalo mým středem vesmíru a čím jsem rostla,tím jsem to více tajila,před rodinnou,kamarády...zkrátka za svůj zvláštní koníček jsem se styděla,ale nedokázala jsem se ho vzdát.Dnes v tom pokračuji,ale už používám modernější techniku a jiné panenky,jak všichni víteUsmívající seMrkající.

Snad jsem Vás ještě neunudila k smrti,ale musela jsem a chtěla Vám "říci",že tohle celé ke mně patří už...no...hodně dlouhoSmějící se...






Vyrobila jsem si tenkrát něco jako albumy.Měla jsem tři rodiny,které se vzájemně prolínali.Nejstarší pár byl Johny s Connie,pak Pam s Dominiquem a novější pár Alexa s Tonym no a několik vedlejších postav tzv křovíSmějící se.






Něco málo z albUsmívající se















Pamela a Alexa byly kamarádky,ale i rivalky.Ve zkratce:Pam pocházela z královské rodiny,ze které utekla,protože nechtěla žít podle nějakých pravidel a zásad a tak našla azyl u Connie a Johnyho...Stala se modelkou a to velice úspěšnouUsmívající se.Alexa také pocházela z královské rodiny (měla jsem období princezen),ale ta na rozdíl od Pam měla moderní rodiče a mohla se věnovat svým zájmům,byla slavnou zpěvačkou.Mezi tím se obě s někým seznámili,Pam s Domem a Alexa s Tonym.Nebudu to natahovat,různě se jejich životy proplétali,chvilku bylo vše růžové a pak zase ne,ale nakonec vše skončilo dobře,jak jinak žeMrkající?!










Mé dvě hlavní a nejoblíbenější hrdinky:Connie s Pam.






Myslím si,že je snadné uhodnout,kdo byl mým oblíbencemSmějící se...






No a mé "časopisy" a "bulváry" nevznikaly nějak pravidelně,myslím,že v průměru jeden až dva za tři měsíce,ale také jistě né pokaždé se zadařilo.






Nechci se nějak vychvalovat,ale řekla bych,že léty jsem se lepšila a měla jsem to více profesionálněji napsané a vypracovanější.
Měla jsem několik rubrik,jako například bulvární plátky,nebo pak "časopis" o módě,jak žijí slavní a bohatí nebo speciál o princeznáchSmějící se...no,vyhrála jsem si.






Z této princezny jsem měla obrovskou radost,když jsem si jí kupovala.Padla na ní část mých úspor + mi na ní přidala i má milovaná babička.Bylo mi tehdy nějakých třináct let?!Dala jsem jí jméno Pamela a byla to má nejoblíbenější Barbie po několik let.Přiznám se,že její prodej jsem hodně obrečelaPlačící,když jsem rušila svou sbírku Barbie.






Do mých "časopisů",jsem používala obrázky z katalogů apd...né jen vlastní fotografie.






Vždy jsem si dala extra záležet na hlavní stránceMrkající,používala jsem vlastní fotografie,obrázky z časopisů nebo jsem ručně něco přimalovávala.

















Dům pro mé Barbie byl ze staré knihovny.Děda si knihy přestěhoval a já měla kde ubytovat své panenky.Takto to vypadalo těstně před tím,než-li jsem se s manželem přestěhovala do společné domácnosti - časem,jsem je také přestěhovala,jak jinakSmějící se.






Pamatuji si,že o těchto dvou jsem tenkrát napsala svůj příběh,úplně jinou verzi,než tu,kterou známe z jejich společného filmu.

Doufám,že jste neusnuli nebo se neukousali nudou,vím že je to delší článek a tak mi promiňte mou nostalgickou náladu.






Tak a to je konec přáteléUsmívající se






Děkuji Vám za Vaší pozornost a přeji kráný víkend,

La Micha & její panenkyLíbající.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Svatba Marion & Adama

  Marion snad ještě nikdy nebyla tak šťastná.Sedí v nové ložnici v novém bytě.Adam měl pravdu,byt se zdál dokonalý.Dnes je jejich velký den....