Pandořina skříňka - část první

 Marion byla pracovně u své klientky.Tato mladá žena jménem Sofia Donna,ale nechá si říkat jen Sofia má právě před svatbou a Marion požádala o návrhy svatebních šatů.

Sofia: ,,Tak výborně.Jsme domluvené.Šlo to celkem rychle,že?"

Marion: ,,Hodně pomůže,když klient ví co chce a to Vy víte,Sofia."

Sofia: ,,Ty návrhy jsou skvostné všechny,ale myslím,že jsem si vybrala ty pravé..."

Marion: ,,Myslím si to samé.Kdybych měla pochybnosti,řekla bych Vám to.A pak,vždy se můžou předělat a upravit.Času máme dost.Ozvu se na první zkoušku."

Sofia: ,,Vy jste Marion poklad,ta nejlepší švadlena a návrhářka,kterou znám."

Marion: ,,Děkuji.Snažím se.Budu muset jít..."

Sofia: ,,Jistě,jistě...koneckonců jsme už na všem domluvené..."

A tak se Marion pomalu odebírá k odchodu,když do místnosti vstoupil muž...

Sofia: ,,Drahý,co potřebuješ?"

Adam: ,,Omlouvám se za vyrušení,ale potřebuji nějakou složku...Vezmu si co potřebuji a hned zase půjdu..." - dívá se na ženu,která k němu stojí zády a je mu něčím povědomá...

Marion v tu chvíli by se propadla nejraději až do samotného pekla země.To nemůže být pravda,ten hlas,ta vůně...

Sofia: ,,Ach,jsem nevychovaná.Marion,můj snoubenec Adam a úžasná Marion,ta návrhářka..."

Nebylo k vyhnutí.Marion se už musela otočit a přestat si něco přerovnávat v kabele.Ale nikdy nikdo by jí nepřipravil na ten pohled a všechny ty pocity,které byly zpět.

Marion netuší,jak dlouho na sebe zůstali zírat a bála se,že se prozradila před Sofií a tak se rychle rozloučila a už utíkala pryč.

Sofia si ničeho nevšimla...aspoň prozatím...

Sofia: ,,Ahoj lásko,když už tu jsi,tak nezajdeme na oběd?"

Adam: ,,Ahoj,promiň.Nemůžu.Vezmu si ty papíry a musím se vrátit k soudu..."

Sofia: ,,Škoda,ale chápu.Stihneš večer přijít včas,že?Jdeme do toho divadla..."

Adam: ,,Jistě...Promiň,pospíchám..."

La Micha & její panenky