Nechceš mi něco říct?!

 

Sofie to už několik dní odkládala,ale dnes se rozhodla si promluvit s Adamem přímo.Už nechce čekat.Tuší,že se mezi nimi něco změnilo a že je tu pravděpodobně jiná žena...

Sofie: ,,Adame?Promluvíme si..."

Adam: ,,Jistě a co se děje?!"

Sofie: ,,Doufala jsem,že to mi povíš ty?!Podívej se,známe se prakticky od dětství.Znám tě velmi dobře a lhát neumíš,i když jsi zatraceně dobrý právník,ale mě jsi nikdy neobelhal.Posaď se a řekni mi,co se tu děje?!Vím,že v tom je jiná žena a nesnaž se lhát.Chci vědět,jestli to je jen nějaký úlet před svatbou nebo něco vážného?!Takže mluv..."

A Adam si k ní posadil a řekl jí všechno.Řekl jí o Marion z dob studií,i o tom,jak otec zuřil a vyhrožoval mu a on ho poslechl.Řekl jí,že tohle neplánoval a byl v šoku,když potkal po tolika létech znovu Marion a ještě měla šít svatební šaty pro ně.Snažil se odolat,ale stejně podlehl.Myslel si,že všechny city,které k ní cítil jsou minulostí a překvapilo ho,jak intenzivně na ní pořád myslel a pořád ho to k ní táhlo...

Sofie: ,,Proč jsi mi to Adame nikdy neřekl?!Věděla jsem,že Ti tehdy otec zakázal nějaký románek,ale on nám to řekl tak,že o nic vážného nešlo?!"

Adam: ,,Nevím.Možná jsem doufal,když o tom nebudu mluvt,že se city a vše,co jsem cítil vypaří do ztracena?!"

Sofie: ,,Koho si chceš vzít?"

Adam: ,,Ty by jsi pořád o mě stála?!"

Sofie: ,,Ano,budeš se divit,ale stále Tě miluju.Otazka zní,koho skutečně miluješ ty?"

Adam: ,,Sofie...nikdy jsem Ti nechtěl ublížit.Mám Tě rád.Hodně rád.Miluju Marion.Ale na tom už nesejde..."

Sofie: ,,Co se mezi Vámi stalo?!"

A tak jí Adam ve stručnosti řekl o jejich posledním setkání...

Sofie: ,,Adame,jsi volný.Běž za ní a dej to do pořádku.Se mnou by jsi nikdy šťastný nebyl."

Adam: ,,Nevím jak..."

Sofie: ,,Na něco přijdeš.Jsi chytrý chlap."

Adam: ,,Tak si půjdu sbalit věci..."

Sofie: ,,Nebylo by rozumnější si s ní nejprve promluvit a až pak se k ní nastěhovat?!"

Adam: ,,Nejdu za ní,jdu do hotelu.Tady zůstat nemůžu..."

Sofie: ,,Nemluv hlouposti.Pokoj pro hosty je volný.Zítra zavolám našim,vše zařídím."

Adam: ,,Děkuji..."

Sofie: ,,Možná mi to bude chvíli trvat,než se přes to přenesu,ale nechci přijít o naše přátelství..."

Adam: ,,Ani já ne..."

La Micha & její panenky