Bílá a rudá

Dnes je den D a na Valérii padla nervozita,asi jako na každou nevěstu.Rozhodla se správně,co když se ukáže,že to byla chyba?!Honí se jí hlavou různé myšlenky...

Avril: ,,Už je pomalu čas..." přichází Avril a všimne si zamyšleného výrazu u Valérie ,,Co se děje,chceš utéct ze svatby?" snaží se o humor.

 Valérie: ,,Co když je to chyba?!"

Avril: ,,Co má být chyba,myslíš tu Vaší svatbu?Proč o tom pochybuješ?!?"

Valérie: ,,Christian se dnes žení po třetí,co když nejsem ta pravá,ale jen náplast,náhrada...Co když bude časem litovat?!"

Avril: ,,Podívej se,otec tě miluje a to je fakt.Miloval Izabelle,ale ta tu není,zemřela a jsem si jistá,že by nikdy nechtěla po mém otci,aby zůstal sám a žil jen vzpomínkami!Za sebe můžu říct,že jsem ráda,že jsi vrátila otce do života.Kdyby to nemyslel vážně,myslím že by dnešní den ani nebyl a nemusely jsme vést tento rozhovor.A teď šup,už tě musíme obléct do šatů..."

Valérie: ,,Moc děkuji,Avril..." a šla jí obejmout

Valérie: ,,Vážím si Tvé upřímnosti.Děkuji..."

Avril: ,,Dobře,dobře.Nemáš za co,hlavně žádné slzy a šup do šatů..."

Valérie: ,,Mimochodem,moc Ti to sluší.Otec musí být pyšný na tak krásnou dceru."

Avril: ,,Ty jsi se rozhodla,že nám zničíš líčení,ne?Ne,žádné slzy a už honem!!"

O NĚKOLIK HODIN POZDĚJI 

Mia: ,,Krásná svatba a Valérii to moc sluší.Oběma to moc sluší,že?"

Marco: ,,Jistě.Takže nemáš problém s Valérií?!"

Mia: ,,Christian je ještě mladý chlap a nemůže zůstat sám.Ani Bells by to nechtěla.Navíc si vzpomeň,jak na tom byl špatně?!Myslela jsem,že se upije!Jedině dobře,že potkal Valérii.Kdyby se Ti něco stalo,ty by jsi chtěl,abych zůstala už sama?!"

Marco: ,,Ne,nechtěl.Jsi mladá a krásná.Být sám není žádná výhra a i pro naší dceru by to nebyl dobrý příklad.Ale štěstí,že bych byl již mrtvý,protože bych dotyčného asi jinak zabil.Miluji Tě Mio,jsi mé všechno!"

Mia: ,,I já Tě miluju,hrozně moc..."

Mia: ,,A všiml sis,že Avril je krásná,mladá žena?!Aby za chvíli nebyla další svatba..." a usmála se

Avril: ,,Jsi šťastný?"

Christian: ,,Ano,jsem a moc.Miluju Valérii."

Avril: ,,To je dobře.Trochu pochybovala o této svatbě víš?!Měla obavy,jestli to je správné rozhodnutí a tak."

Christian: ,,No,mám na to do konce svých dnů čas,abych jí přesvědčil,že to chyba rozhodně nebyla."

Christian: ,,Moc Ti to sluší.Dnes se podobáš své matce víc než kdy dřív.Proč jsi přišla sama,víš že sis mohla vzít doprovod?Já bych ho nezabil,tedy za předpokladu,že by to byl slušný kluk!" a smál se

Christian: ,,Miluji Tě.Nikdy o tom nepochybuj!"

La Micha & její panenky