Krásný den

Valérie s Avril se domluvila na společných nákupech a menší oslavě...

Valérie: ,,Jsem zvyklá na pohyb,ale řeknu Ti,že jsem ráda,že konečně sedíme."

Avril: ,,To Ti tedy povím,mám dost.Ale mám radost,že máme vše zařízené.Tedy skoro."

Valérie: ,,No a ten průvan v peněžence..."

Avril: ,,Ale stálo to za to.Navíc,kolikrát se vdáváš?!"

Valérie: ,,No já už po druhé..." a usmála se

Avril: ,,To byla řečnická otázka.Ty boty Ti celkem i závidím,jsou moc krásné a můžeš je nosit i pak!"

Valérie: ,,Můžeš si je půjčovat,máme stejnou velikost.Mám docela hlad.Myslím,že dnes budu hřešit a dám si i něco sladkého."

Avril: ,,Neboj,nenechám Tě v tom samotnou..." a mrkla na ní

 

Valérie: ,,Myslela jsem,že modelky se musí hlídat?!"

Avril: ,,Prosím Tě jaká já jsem modelka?!Těch pár přehlídek apd je k smíchu.Hlídat se nemusím,mám dobré spalování a dobré geny,asi po mámě.Jejda,promiň"

Valérie: ,,Nemusíš se omlouvat a dávat si pozor na to,co říkáš.Naopak,ráda bych abychom byly k sobě upřímní."

Avril: ,,Chápu,proč se do Tebe otec zamiloval.Jsi moc krásná..." - Valérie se začala smát a Avril pokračovala: ,,No vážně jsi,škoda že jsi nikdy nešla tímhle směrem.Dotáhla by jsi to rozhodně dál než-li já.Ale to jsem původně říci nechtěla.Jsi krásná,ale to samo o sobě by otci nestačilo.Jsi chytrá a vnímavá.Umíš naslouchat.Víš,on byl na tom skutečně zle po smrti Izabelle,ale ty jsi ho vrátila do života a za to jsem Ti moc vděčná,protože nikomu se to nedařilo.Děkuji."

Valérie si odkašlala: ,,Páni,no moc děkuji.Nikdy jsem se na to takhle nedívala.Christian mě zaujal né jen svým vzhledem,ale i svým pohledem na svět.Neviděl ve mě jen striptérku / tanečnici,ale člověka,co má i city,duši...Bylo snadné se do něj zamilovat a milovat ho."

Avril: ,,Tak proč Ti tak dlouho trvalo,než jsi mu řekla své ano?!"

Valérie: ,,Nechtěla jsem být náhradou za někoho,taková záplata.To za prvé a také za druhé jsem nechtěla,aby lidé říkali,že jsem si ho vzala kvůli majetku a penězům.Za třetí jsem mu nechtěla zničit pověst,co kdyby se někdo z jeho investorů a tak dozvěděl,čím jsem se dříve živila?!"

Avril: ,,Myslím,že mému otci nikdy moc nezáleželo na tom,co si myslí ostatní!"

Valérie: ,,To máš pravdu.je svůj vždy a všude.Také to,jak přijal mého syna pro mě jako pro matku také hrálo velkou roli.Dokonale si rozumí,což mě velmi těší."

Avril: ,,I když mámou nejsem a doufám,že ještě dlouho ne,tak chápu.Tak jdeme slavit,na zdraví..." a konečně si připily...

Avril: ,,Zítra jdeme na zkoušku šatů,máš nějakou představu?"

Valérie: ,,Uvažovala jsem nad nějakým smetanovým kostýmkem..."

Avril: ,,Cože?!Na to zapomeň!Budeš mít krásné šaty,budeš vypadat jako bohyně!"

Valérie: ,,To se nehodí.Už jsem jednou vdaná byla a mám také syna,jak by to vypadalo?!"

Avril: ,,A kvůli tomu musíš vypadat jak stará bába?!Kostýmek!Pche!Štěstí,že mě máš!"

Valérie: ,,A jéje..."

Avril: ,,Chtěla jsi abych Ti pomohla se svatbou,chtěla.Tak nedovolím,aby jsi vypadala jak myš na vlastní svatbě.Zítra jdeme vybírat dort a ty šaty,květiny máme a musíme se domluvit jestli chceš mít svatbu v jedné barvě či mix..."

Valérie: ,,Už mě začíná bolet hlava.Jdu se podívat na nabídku zákusků..."

Avril: ,,Není čas ztrácet čas.Svatba je téměř za rohem.23.září je coby dup..."

NÁSLEDUJÍCÍ DEN ve svatebním salónu

Valérie: ,,Líbí se mi,co na ně říkáš?"

Avril: ,,Rozhodně ne.Podívej se,jaké krásné šaty jsme tu s Marion pro Tebe objevily..."

Valérie: ,,Jsou krásné,ale není to příliš?!"

Avril: ,,Co je příliš?!Běž si tyhle svléknout..."

Valérie: ,,Necítím se v nich dobře.Jsou krásné,ale asi pro odvážnější nevěstu..."

Marion přicupitala a v náručí nesla nádherné šaty.Obě ženy vzdechly spokojeností.

Avril: ,,Myslím,že tyhle budou ty pravé..."

Valérie: ,,Také myslím..."

La Micha & její panenky